Erwin Olaf

Určitě jste ten plakát viděli. Stačí jet v podstatě na jakékoliv stanici metra po jakýchkoliv eskalátorech.. a nemůžete si nevšimnout. Poprvé jsem moc nevěděa, co si myslet. Snad jen, že mi ta fotka něco připomíná, ten její styl.. Napodruhé jsem si stihla přečíst i nápis "Erwin Olaf", jméno jednoho ze světoznámých fotografů. Napotřetí jsem zaregistrovala i místo, kde se výstava koná, a mohla jsem vyrazit. I když ještě dřív, než jsem to stihla sama, navštívili jsme galerii Langhans v rámsi semináře v Praze (což bylo koneckonců docela příjemné).
Na výstavě Choreografie citů prezentuje fotograf zlomek ze svého díla z let 2004 až 2008, plus navíc jeden cyklus z devadesátých let.
Kromě originálních prvků (například v celém cyklu Fall) a výborné kompozice mě na fotkách zaujala ještě jedna věc - cykly Rain, Grief a Hope se svým pojetím a zobrazením nápadně podobají dílům Američana Gregoryho Crewdsona. Prý definují téma odcizení a existence. A opravdu - postavy na fotkách nejsou v pohybu, stojí strnule, upírají kamsi pohled a vyhýbají se jakémukoliv kontaktu.
Soubor Le Dernier Cri upozorňuje na manipulaci módního průmyslu. Je doplněn krátkým filmem, který rozhodně stojí za to shlédnout.
I když každý cyklus na nás působí jinak a vyvolává v nás jiné pocity, dohromady tvoří celek, na který jen tak nezapomenete. Doporučuji (-;