Tak já vám nevím.

Prostě nevím.. Ještě před cca dvěma týdny jsem byla přesvědčená, že budu určitě dělat A-level nejen z matiky, ale určitě z dějin umění a možná i z fyziky.. A pak jsem začala řešit, jestli to není zbytečný, jestli ta česká maturita přece jen není dost, když ji i v Anglii na dost univerzitách uznávají jako final exam srovnatelnou s A-levely. (Navíc vždyť tam přece nejde jenom o tu zkoušku..) Mít z maturity jedničky a dvojky přece nebude tak těžký.. Rozhodně jednodušší, než mít třeba ABB nebo dokonce AAA z A-levelů. Které nejen, že jsou anglicky, ale hlavně jsou z věcí, které jsem se třeba ani nikdy neučila a musela bych je všechny nastudovat z knížek. A já nevím, jestli se zvládnu celý příští rok tak moc učit (když připočítám ještě CAE a tu českou maturitu..) nebo jestli to vůbec chci zvládnout. (Jestli vůbec má cenu to zvládat; jestli není lepší mít dobré známky z maturity než horší z A-levelů..) Jednu chvíli mám pocit, že to dám, že kromě dojíždění do Prahy na deskriptivu ještě zvládnu jezdit na Riverside na fyziku a ještě po večerech studovat dějiny umění.. A do toho všeho kreslit a kreslit, abych měla nějaké práce, no a samozřejmě nezapomenout na ty CAE.. Ale co potom nějaká zábava, kamarádi, kmen, rodina, všichni..? Už teď, když cca za devatenáct dní píšu AS level z matiky, si nejsem jistá. Občas si říkám, že je to přece matika, že se to dá vymyslet, že koneckonců dostatu onen slavný papír se vzorečkama.. Že na jeden test je to jenom jedna ta učebnice.. A pak ji otevřu a zjišťuju, že "tohle jsme sice kdysi brali", ale že v hlavě toho zas tak moc nezůstalo. A že tohle jsme se učili jenom v té české půlce matiky a že najednou podobně znějící termíny znamenají neco úplně jiného.. (-; A že by toho příští rok bylo mnohem víc? Nee, já prostě nevím. A tak mi povězte, co mám teď dělat?