Jen jsem chtěla říct, že jakkoliv nesnáším tagy na zdech budov, protože "nemají žádný hlubší smysl", i tak musím jejich tvůrce obdivovat. Vždycky jsem si to chtěla vyzkoušet a včera se mi k tomu na akci Z Prahy, viď? naskytla příležitost... Jakkoliv jednoduše se návrh kreslí na papír, na stěnu to tak snadné vůbec není. Možná kdybychom si pro začátek vybrali něco jiného než poměrně dlouhý nápis, kde jsou navíc čtyři R... Jenže my jsme přece RK ERROR! :D Byl to nářez. (;
No, prý by mi stačily dva roky praxe, abych byla stejně dobrá jako někteří "normální" sprejeři... Jenže, praxe - kdy, kde a jak? :D
neděle 19. října 2008
Graffiti
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
.gif)
2 komentáře:
Ahoj!
Nejprve k "nočním pochodům s baterkami a útěky před policisty": graffiti není jen umění, ale i adrenalinový sport. Já sám mezi sprejery nepatřím, ale je mi jasné, že to zkrátka patří k věci.
Hlavním měřítkem tolerovatelnosti graffiti je pro mě především objekt, který si sprejer pro své dílo zvolí. Bydlím v krásné klasicistní čtvrti a graffiti je zřejmě s historickými stavebními slohy zcela neslučitelné (a krom toho se mi příčí přemalovávání uměleckých děl). Také pomalované metro či vlaky zrovna nepotěší - dopravní podnik a dráhy vynakládají na jejich čištění nezanedbatelné částky. A peníze na to nepadají z nebe, ale z kapes cestujících. Jistě se ale shodneme, že takový Barrandovský most si o graffiti přímo říká, a na nějakých ohavných panelácích minimálně není co zkazit.
Druhá věc, ke které cítím potřebu se vyjádřit, je splývání pojmů "tag" a "graffiti" ve Tvém článku. Ty složité barevné obrazy, tvořící nějaký smysluplný (třebaže abstraktní) celek, které lze dle mého názoru klidně považovat za umění, to jsou graffiti. Ty odporné, bezduché a primitivní čmáranice vyplozené jedním tahem, které praví sprejeři nazývají sračičkami, to jsou tagy.
To se vobtáhne!! :-D
Okomentovat