To jsou ty schody

To si takhle jdu v pondělí po tělocviku, kde jsme celou dobu hráli sálovou kopanou, rovnou na svačinu. Přes budovu školy a po schodech dolu... a... no, nechápu sice jak, ale zvrtnul se mi kotník, trochu to luplo a já jsem ležela na zemi. Na svačinu jsem doskákala, na kolej jsem byla odvezena na židli s kolečkama... A pak ze sesterny jela rovnou do Říčan na chirurgii, kde jsem děsně dlouho čekala, jak jinak, protože ostatní byli objednaní... No a skončila jsem zase tady ve škole, ale se sádrou na noze... :D A každýmu, kdo se zděšeně ptá: "Co jsi proboha dělala?", musim odpovídat: "No, já jsem šla ze schodů..." Jedinej důvod, proč mám radost, je, že až mi ji v pondělí "dotočej", budu si ji moct pokreslit... A to jsem vždycky chtěla - akorát třeba na levý ruce... Takhle je to trochu horší, protože i když mám berle, skákat na levý noze mi moc nejde a navíc už dneska mám hrozně namožený obě ruce. :D A to jsem ještě nic pořádnýho nedělala, jako třeba piknik v něděli, nákupy a tak. Uvidíme... :D