Normálně jsem si ani nevšimla, že byl včera pátek třináctého! Ne, že bych byla nějak pověrčivá, ale přece jen... A vůbec nic se nestalo, písemky jsme žádný nepsali (už je máme všechny napsaný), nohu jsem si nezlomila (už ji mám v sádře pět dní) a autobus mi neujel (jely jsme totiž autem)... Až dneska mi to došlo, když nám Marek v kavárně anglicky vykládal svoje zážitky ze včerejška. Abych nezapomněla, dodělávali jsme FCE - listening a speaking. Každá část byla na jiném místě a měli jsme asi dvě hodiny času, tak jsme zakotvili na Chodově. A v rámci přípravy na speaking jsme se bavili anglicky. (Docela zábava - servírka byla trošku confused) Ke gymnáziu, kde se mluvení odehrávalo, jsme zdárně došli (i když trošku oklikou), dočkali se vyvolání našich jmen a mohli začít. Teda, nejdřív jsem se o berlích namáhavě dostala do prvního poschodí a tam mi bylo řečeno, že "přece ještě jedno patro nahoru"... Ale být ve dvojici s někým, koho znám, kým jsem hodinu předtím mluvila jenom anglicky a kdo mi navíc vezme i moje papíry (totiž s Markem), je docela luxus, takže jsem si i poslední část FCE užila a... that's it! Na vásledky si počkám... a asi je sem nenapíšu (to se ještě uvidí :D)
.gif)
Žádné komentáře:
Okomentovat