Lepší sádra na noze nebo vepřové sádlo?

Naši politici si sice myslí, že třicetikorunový oplatek u lékaře nikomu uškodit nemůže, ale jejich názor rozhodně nesdílí všichni - a zejména ne důchodci. To jsem dneska na chirirgii byla svědkem docela vtipnémho rozhovoru:

Recepece, za přepážkou dáma ve středních letech s výrazem "cotujakoužvosumvšichnichcete":

Recepční: Třicet korun si připravte.
Postarší pán: (evidentně tam chodí často) A jste si jistá, že se to musí platit pokaždý?
Recepční: (s kamenným výrazem) Jsem si jistá.
Pán: (hledá v kapse peníze) A kde na to mám pořád brát?
Recepční: (lhostejně) To nevím.
Pán: (platí v hodně drobných) To nevíte. To je vám totiž buřt.
Recepční: (trochu rozpačitě) Nhm pfhmp.
Pán: (vítězoslavně) Jo a žádný potvrzení o platbě jste mi minule nedala, heleďte!
Recepční: (téměř naštvaně) To my tady nedáváme. To dostanete v ordinaci.
Pán: (po chvíli ticha) A to je jako kde, "v ordinaci"?
Recepční: (naštvaně) To je tam, kde vás ošetřujou. Možná jste si to tam zapomněl.
Pán: (k člověku za ním ve frontě) Já tady poctivě platim a oni mi ani potvrzení nedaj! To je nehoráznost...


No vždyť uvažte: Za těch třicet korun můžete mít půl kila játrové paštiky nebo dvě krabice mlíka nebo balení těstovin nebo čtyři role toaletního papíru nebo jednu a půl mléčné Milky nebo velký magnum nebo krabičku Pickwick čaje nebo nerezovej hrnek z Kauflandu nebo nafukovací zvířátko nebo kruh nebo patnáct plastových talířů nebo skoro kilo vepřového sádla na škvaření. A to jsem jenom z nudy pročetla reklamní letáky u nás doma. (;