Wright v dětském pokojíku

Jako úplně malá - tedy když už jsem uměla trochu koordinovat svoje pohyby - jsem měla Duplo. Krabici plnou barevných kostek, které pro mě v té době byly velké tak akorát a já si z nich stavěla věže a byla jsem šťastná. Ale potom jsem trochu vyrostla a rodiče nám domů se ségrou přinesli LEGO. Kostky mnohem menší a rozmanitější. A i když mi to zpočátku moc nešlo, postupně jsem se s nimi dokázala hrát hodiny... Vzpomínám, jak jsem rozhazovala kostičky po celém obýváku, když se mi nedařilo postavit přesně to, co jsem chtěla. Vzpomínám, jak jsme v první třídě v nějaké hodině stavěli "cokoliv jsme chtěli" a zatímco většina holek tvořila byt pro panenky, my jsme s kamarádkou postavily velkého papouška, kterého si pak paní ředitelka dala do kanceláře. Vzpomínám, jak jsme asi o rok později byli se školou na nějaké akci v Praze a zapojovali se do postavení obrovské Lego housenky. A jak nám taťka přivezl loď a žraloky, hrad nebo elektrický vláček...
A před nedávnem jsem na internetu objevila edici Lego Architecture. V roce 2008 ji tvořila série čtyř proslulých amerických věží - Empire State Building (New York City), Seattle Space Needle (Washington), John Hancock Center (Chicago) a Sears Tower (Illinois). A teď, což mě hrozně potěšilo, přibyla Frank Lloyd Wright Collection. Skládá se ze dvou nejznámějších budov tohoto proslulého architekta - z domu Fallingwater a slavného The Solomon Robert Guggenheim Museum v New Yorku.



Oba modely této kolekce mají obsahovat soupravu brožur, které přibližují tradiční stavební postup a najdete v nich i historické archivním materiály, designérského průvodce a fotografie z jednotlivých budov. Stavebnice jsou určeny pro děti od deseti let a v průměru obsahují 200 součástek.
A tak jsem si vzpoměla, jak jsem z kostiček skládala já.. A musela jsem se usmát při představě, že by mi v pokojíku vyrostl "dům nad vodopádem". Ale proč ne...