Dneska dopoledne jsem přišla domů tak v půl dvanáctý, vyložila nákup na postel a - protože bylo hezky - oblíkla si místo džínů sukni (bílou se žlutýma kytkama). A tak jsem zase vyrazila ven na jiný nákup. Po cestě zpátky jsem se stavila v cukrárně a koupila si linecké kolečko. A jak jsem tak šla domů, oslovil mě cizí kluk - mohlo mu být tak sedmnáct, osmnáct, devatenáct (kdo ví) - v ruce měl upletenej věneček z pampelišek a povídal něco v tom smyslu, že šel parkem a nudil se, tak ho upletl, ale sám ho přece nosit nebude, tak jestli ho nechci, že se mi bude hodit k sukni.. Tak jsem si ho vzala a na oplátku mu věnovala svoje linecké kolečko. A domů jsem přišla sice bez svačiny, ale zato s pampeliškovým věnečkem ne hlavě a úsměvem na rtech. (-:
1 komentář:
Jůů, to je milý :-)
Okomentovat