Evoluce?

Vyjdu z metra, kouknu na hodinky a u paní, která s knížkou v ruce a úsměvem na rtech prodává u stánku lesní plody si koupim vaničku borůvek. Doma je rozmixuju, z ledničky vydnám mlíko a k jídlu si vezmu časopis, co se zrovna válí na stolku. Potom si jdu k počítači zkontrolovat e-mail a pokecat na icq, no a nezapomenu pořádně nahlas pustit rádio.

Takový normální příchod domů. A přitom to není tak dávno, kdy lidé sbírali plody, které já tu teď konzumuju jen tak, aby se vůbec uživili. Od té doby prošla civilizace samozřejmě dost markantním vývojem. Nežijeme v jeskyních, očividně. Ale co na to společnost jako celek? Jsme teď chytřejší než byli naši předkové dřív? Zdravější? Silnější? Odvážnější? Obětavější? Zvídavější? Ne, ne a ne. Jen máme technologie, které nám umožňují si to myslet. Máme výrazně nižší mortalitu, ano. Ale proč? Protože jsme vyvinuli léky proti nemocem, na které se dříve umíralo. Ale dokazuje to něco? Lidé v pravěku většinu času fyzicky pracovali, dnes za nás téměř vše dělají stroje. 50 - 60% dospělých lidí trpí obezitou. Svá ctěná pozadí si vozíme v autech, popřípadě v letadlech. Pro jídlo si zajedeme do supermarketu, kde seženeme také nejnovější módní trendy, kosmetiku nebo třeba zapalovač. Dřív se lidé museli živit rostlinami, které našli v lese, a divokou zvěří. Z její kůže si pomocí střívek šili obleky, aby jim nebyla zima, a mazali se sádlem, které sloužilo jako ochrana proti hmyzu. Oheň museli zdlouhavě rozdělávat a pečlivě udržovat, protože pro ně byl symbolem domova. My si ve volných chvílích sedáme k počítačům, televizím, maximálně jdeme do kina. Utíkáme do vymyšlených světů, protože nám ten náš už nestačí. A tak se zkrátka musím ptát - kam ta naše společnost vlastně spěje?

PS: Tím nechci říct, že bych radši žila v pravěku než teď, v 21. století, ale občas je prostě potřeba se nad tím zamyslet...